Kostel sv. Jakuba Většího

Kostel sv. Jakuba Většího

Kostel sv. Jakuba Většího, původně gotická stavba ze 14. století, je připomínán jako farní již roku 1362. V 17. století patřil přechodně k Náchodu, po roce 1709 byl opět farní.

Roku 1591 byl zničen při požáru městečka, obnoven byl až roku 1668. V letech 1744 až 54 ho patrně v úzké spolupráci s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem přestavěl na náklad Octavia Piccolominiho v barokním slohu královehradecký stavitel František Kermer (1710 - 86).

Carousel imageCarousel imageCarousel imageCarousel image

Kostel byl vystavěn proti původnímu plánu s kratší lodí.Kostel je jednolodní s bohatě zdobeným průčelím se sochou sv. Jakuba Většího ve vysokém štítu nad tympanonem. K hlavnímu vchodu v průčelí vede široké kamenné schodiště s dvěma pískovcovými plastikami, sv. Václavem (1929) a sv. Ludmilou (1933). Obě plastiky jsou dílem červenokosteleckého řezbáře a sochaře Břetislava Kafky. Dientzenhofer měl v úmyslu zdůraznit bohatě zdobené průčelí kostela dvěma vysokými barokními věžemi postavenými mimo kostelní budovu. K oběma věžím byly položeny základy, ale dostavěna byla pouze jedna. Vysoká samostatná věž slouží jako zvonice. Při požáru Kostelce v roce 1831 byla věž značně poškozena, proto byla snížena a provizorně zastřešena jednoduchou stanovou střechou.

Teprve v letech 1939 - 40 byla věž dostavěna do původní výše a stanová střecha nahrazena podle návrhu stavitele Josefa Vejra a ing. arch. Aleše Pitřince cibulovitou pseudobarokní bání. Na všech čtyřech stranách věže byly obnoveny ciferníky. Dnešní elektrický hodinový stroj je v pořadí již šestý a na věž ho v roce 1988 vsadil Okresní průmyslový podnik ve Vyškově. Tato věž slouží jako zvonice. Do roku 1931 v ní viselo pět zvonů. Za první světové války byly zvony sňaty a odevzdány pro vojenské účely. Také na počátku druhé světové války byly všechny tři nové zvony - Ivan, Jakub a Jan - odvezeny a rozlity.

Současné zvony, odlité podle dochovaných forem v Kovolisu v České u Brna, byly na věž osazeny 7. 3. 1959 za působení duchovního správce Aloise Vorala. Druhá plánovaná samostatná věž zůstala nedostavěna a jsou v ní uloženy kosti z původního hřbitova u kostela.Vnitřní výzdoba kostela není důsledně barokní. Pseudorenesanční hlavní oltář je z roku 1906, portálové sochařské oltáře sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie jsou v barokním stylu, kazatelna (kolem r. 1760) má rokajovou výzdobu, křížová cesta je z roku 1905. Z vnitřního vybavení je nejcennější cínová křtitelnice z roku 1555.

Popis celého areálu kostela

Areál kostela je tvořen kostelem, zvonicí, kostnicí, schodištěm, sochou sv. Ludmily, sochou sv. Václava; dále mariánským sloupem, Kalvárií a ohradní zdí. Ohradní zeď na jižní straně je postavená z místního pískovce, krytá betonovými deskami. Na jihozápadní straně kostela je postavená márnice, na západní stranu do náměstí je zvonice a sochy mariánského sloupu a Kalvárie. Kostel orientovaný, před průčelím sochy sv. Ludmily a sv. Václava. Schodiště směřuje k průčelí kostela.

Kostel je zapsán jako kulturní památka v evidenci Národního památkového ústavu (odkaz zde)