Legionář

Pomník připomíná oběti I. a II. světové války z Červeného Kostelce a okolí. Zároveň se jedná o dílo významného místního sochaře Břetislava Kafky

Na pilíři 400 cm vysokém, o základně 85 x 85 cm, s nápisem a bronzovou plaketou T. G. Masaryka (o průměru 60 cm), stojí figura vojáka v životní velikosti, v uniformě italského legionáře. Postava má levou nohu mírně vykročenou vpřed, v pravé ruce drží za hlaveň pušku opřenou o zem. Levou ruku má na opasku, hledí do dáli, přes ramena má přehozený plášť. Po stranách pilíře jsou nápisy - jména obětí válek, reliéfně vystupující z 1. sv. války, vytesané z 2. sv. války. Sokl je stupňovitý, půdorys 250 x 250 cm a 200 cm vysoký. V levé části podstavce je umístěna skulptura - sedící truchlící žena v životní velikosti. Má svěšenou hlavu, rozpuštěné vlasy a spuštěné ruce. Materiálem je žlutý pískovec.

V monumentálním pískovcovém pomníku s plastikou legionáře od kosteleckého sochaře Břetislava Kafky, slavnostně odhaleném 22. září 1929 ve Smetanových sadech, je vytesáno 92 jmen padlých a 17 jmen nezvěstných z první světové války. Za druhé světové války byl pomník demontován a uschován v zahradě vily Břetislava Kafky. Po válce byl znovu na původním místě postaven a odhalen 9. května 1946. K jménům padlých a nezvěstných z první světové války přibylo 29 jmen popravených a umučených nacisty a padlých v boji proti fašizmu v letech 1939–45.


Několik dobových informací ze stavby pomníku (Z pamětní knihy města Červeného Kostelce č. III)

Začátkem r. 1927 utvořilo se v Červeném Kostelci sdružení pro postavení pomníku padlým vojínům. Sdružení bylo sestaveno ze zástupců městské rady, různých význačných korporací a politických organizací. Sdružení pořádalo sbírky k tomuto účelu, které začátkem října vynesly celkovou částku 40 000 Kč. Z různých došlých návrhů, z nichž některé byly skutečně umělecké, vybrán návrh místního řezbáře Břetislava Kafky. Je to ruský legionář s puškou a bodlem ve výkroku, připravený k boji, který stojí na komolém jehlanci. Uprostřed jehlance jest reliéf presidenta Masaryka a u paty truchlící žena skoro nahá. Usnesením schůze ze dne 2. listopadu 1928 byl tento projekt změněn v tom smyslu, že se obelisk změní na hranol, poněkud sníží, legionář ruský změněn na italského s klidným postojem v pozoru, kterážto postava bude míti lepší vhled z různých stran. I žena v bolu bude ‚ustrojena‘, poněvadž pomník bude umístěn mezi oběma školami. V téže schůzi sestaveno provolání k dalším sbírkám s podotknutím, že odhalení pomníku se stane v roce 1929. Celá práce zadána Břetislavu Kafkovi za částku Kč 86 000 i s betonovým podstavcem. Na volné strany pilíře budou po postavení dodatečně vyryta jména padlých a nezvěstných vojínů.

V roce 2019 byl památník kompletně restaurován.

Památník je kulturní památkou zapsanou v registru Národního památkového ústavu (odkaz zde)

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, (více zde)

Kde památník najdete?

  • památník je přístupný celoročně

  • najdete jej přímo v tzv. kulturním koutku, tj. mezi budovami základních škol (nižší a vyšší stupeň) a Divadlem J. K. Tyla v Červeném Kostelci, cca 200 m od náměstí