Divadlo J.K.Tyla

Stavba nového ochotnického divadla v letech 1924 až 1925 byla pro město důležitou a "ostře sledovanou" akcí. Myšlenka stavby divadelní budovy povstala po požáru hotelu Praha v r. 1910, kde tehdejší ochotníci měli svoji domovskou scénu. Tato myšlenka byla stále živá, až 2. ledna 1921 byl obětavými občany města položen pevný základ ke stavbě divadla. Toho dne bylo na darech naráz vybráno 107.000,- Kč. Na stavbu divadla se i dále skládali jednotlivci, obec, stát, peněžní ústavy, spolky a jiné korporace. Když byla přiměřená finanční částka zabezpečena, byla navštívena některá města, aby byl získán ideální podklad pro budovu, vyhovující po stránce divadelní i estetické. Potom byla vypsána soutěž pro stavební firmy, ze které vyšel vítězně návrh arch. Roberta Dvořáčka z Červeného Kostelce.

Hodnocení budovy krátkou ukázkou z dobových textů: ..."Stavba nového ochotnického divadla rychle spěje k svému pokrytí. Do Vánoc roku 1924 bude budova pokryta a v příštím roce provedeny budou potřebné práce vnitřní a omítka vnější tvrdá, střecha bude kryta červeným eternitem. Vzhledem k pokročilosti stavby stůjž zde popis celé budovy: Délka budovy činí 41,5 m a šířky 27,25 m. Rozdělena jest ve tři části a to suterén, přízemek a poschodí. V suterénu jsou umístěny dvě restaurační místnosti (10,5 m x 5,2 m a 5,5 m x 3,7 m), kuchyně (5,5 m x 4 m) s malou spíží a předsíň, do níž sestupovati se bude po 13 schodech, dále byt pro domovníka o 1 pokoji a kuchyni a 1 pokoj pro restaurant. Vedle je místnost pro ústřední parní topení, orchestr pro 30 až 40 mužů a propadliště (14,9 m x 8,9 m). Do orchestru a propadliště možno sestoupiti z ochozu po 20 schodech aneb přímo zvenčí. Krásně vypravené hlavní schodiště nachází se na východní straně a sestává z 8 schodů. Pak násteduje vestibul, po jehož pravé straně je buffet (3,3 x 4,2 m), po levé šatna (8,2 x 4,2 m). Vestibulem vejdeme do postranní předsíně (foyer 12,9 x 5,4 m), v jejímž průčelí bude umístěna pokladna. Předsíň prodlužuje se po obou stranách v ochozu (2,25 m široké), ze kterých se bude vcházeti do hlediště z každé strany čtyřmi dveřmi. Hlediště jest 12,30 m široké a 13,70 m dlouhé. V něm bude 15 řad po 20 sedadlech (300 míst k sezení). Po stranách sedadel je menší prostora k stání. Hlavní jeviště jest 15 m široké, 9 m hluboké a zadní jeviště 11,6 m široké a 3,2 m hluboké a 7 m vysoké. Po pravé straně jeviště jest spolková místnost (6,3 m x 5 m), po levé straně pak ochoz, z něhož se vchází do šaten (2 místnosti 3 m x 3,60 m). Do šaten ochotnických i spolkových místností vedou též zvláštní dveře zvenčí a není třeba vcházeti vestibulem. Do prvého patra vstupujeme z foyeru vpravo po 23 schodech, z nichž vcházíme do menší předsíně a dvoudřídlovými létacími dveřmi vcházíme do přednáškového sálu, do něhož padá 13 okny z východní strany světlo. Přednáškový sál jest 15,7 m šir. a 10 m hlub. a rozdělí se případně na jižní straně dřevěnou bariérou. Pro případ pořádání plesů v tomto sále umístí se hudba po pravé straně sálu v oddělené místnosti. Na západní straně vcházíme ze sálu na balkon umístěný nad hledištěm. Po pravé i levé straně prostoru jeviště jsou prostranné spolkové místnosti. Nad ochozy bude zřízen dřevobetonový strop, kterýž bude tvořiti současně střechu vodorovnou. Nad hledištěm i jevištěm zřízen bude strop ve způsobu "Štefanova oblouku", jehož železná konstrukce se již hotoví a bude tvořiti velmi vkusný celek s ostatní částí jeviště a hlediště. Hlediště je 9 m vysoké, podlaha jeho jest nakloněna. Pro vhánění čerstvého vzduchu do hlediště je pamatováno zřízením větracích komínů po obou rozích hlediště. Jeviště je od hlediště odděleno nádherným obloukem. Na jeviště ze západní strany zřízeny jsou velké dveře, že je možno dvěma povozy vedle sebe do něho vjeti. Výška budovy rovná se výšce kostelecké věže a s nejvyššího bodu snadno přehlédneme celé Chrby. Na zvětšení hlediště v budoucnosti je též pamatováno a sice bez značnějších nákladů tím, že zřídily by se balkony po stranách hlediště nad nynějšími ochozy a zmenšením přednáškového sálu, takže by divadelní místnosti pojaly na 700 - 1000 osob.Budova tato jest pro svůj účel velmi prakticky a účelně řešena, činí již nyní mohutný dojem a po úplném dokončení bude chloubou a okrasou nejen našeho města, ale i celého širého okolí. Velkolepý tento podnik vyžaduje velkých finančních obětí, ale oběti ty nebudou marné. Je to kulturní podnik zasluhující všeobecné podpory morální a hmotné. Nechť je opravdovým stánkem pokroku!

Otevření nového divadla

Spolek divadelních ochotníků otevřel dne 25. října 1925 slavnostním způsobem své nové divadlo. Pořad: B. Smetana. Předehra k opeře "Libuše". Proslovy: Uvítání p. Ad. Keyzlarem, předsedou spolku, ministr obchodu ing. Lad. Novák, vrchní zem. rada J. Beneš za Ú.M.D.O.Č. (Ústřední Matici Divadelní Obce Čsl.), vrchního insp. drah M. Lederera za Jiráskův divadelní okrsek, starosty města J. Nováka. Přítomni byli z významných osob i vládní rada, přednosta okres. správy polit. Dr. Bayer a předseda okr. správ. komise Vác. Šotola.

K poctě velkých krajanů Mistra Aloise Jiráska a dramatika Karla Čapka sehrána zahajovací představení a to: o 2. hod. odpol. "Lucerna" a o 1/2 8 večer "Loupežník". Ve večerním představení účinkovala jako host vynikající členka Městského divadla Král. Vinohrad v roli Mimi Olga Scheinpflugová. Účast širšího obecenstva byla velmi četná a s potěšením nutno doznati, že vedle četných referátů listů krajinských z okolí vyskytly se i referáty ve všech větších denních listech, ba dokonce i v jednom časopise německém...."

Interiér Divadla Josefa Kajetána Tyla