Studánky a prameny

Post date: 2.4.2012 17:51:43

Studánky a prameny v Kladském pomezí

Nalézt při toulkách přírodou pramének čisté vody je vždy velkým potěšením pro každého poutníka, který se kdy znaven a žízniv trmácel krajinou. Ta možnost osvěžit se z malé tůňky vody, načerpat nové síly na další cestu, v klidu si posedět a zaposlouchat se do klidného zurčení pramene je nenahraditelná. Krásná studánka je mnohdy ozdobou daného koutu lesa či jiné krajiny, na který mnozí z nás vzpomínají ještě po mnoho dalších let. Zdroje vody do přírody vždy patřily. Před "člověkem" to však byla spíše přirozená napajedla zvěře a teprve s příchodem člověka nastal rozvoj "studánek". Nejprve lovecké praménky, posléze především "agrotechnické studánky" (polní a lesní práce bez studánek by byly v letních parnech velmi trudné), později se připojily i funkce "poutní" a turistické. Časté je i spojení studánek a pramenů s místními zázraky, kdy došlo opakovaně k zázračnému uzdravení či vyléčení nemocného. V takovém případě se tak stala studánka vyhledávaným poutním místem a často i v jejím okolí nalezneme řadu předmětů, které zde zanechali uzdravení jako projev díků k síle pramene. Takovými známými místy jsou například Malé Svatoňovice, Rokole a mnoho dalších.

V jiném případě byl zase pramen jedinou zárukou kvalitní a čisté vody a umožnil tak život lidem v době epidemií, které byly v historii častým jevem. Takovým pramenem pitné vody je například Skalákova studánka, nacházející se v polesí Maternice u Zbečníku, v údolí potoka Zbečník. V roce 1832 byl pramen užíván právě při epidemii cholery, která udeřila v kraji a umožnil tak místním lidem přežití v této těžké době. Místní pak na oplátku umístili na okolních stromech a kamenech děkovné kříže a svaté obrázky, které dotváří celkový kolorit místa. Studánka je i vyhledávaným turistickým místem, jelikož asi 200 metrů od studánky jsou zajímavé pískovcové skalní útvary ve tvaru bochníků – tzv. Zbečnické chleby. Oblast již spadá do části horského pásma Jestřebí hory, nedaleko se nachází bájný vrch Turov (směr Bystré) a Jírová hora (ve směru Hronov) či místní část Krkavčina (směr Červený Kostelec).

Oblast česko-polského pohraničí na severovýchodě Čech není, co se minerálních pramenů týče, tak známá jako například Karlovarsko, ale i zde však nalezneme několik vyvěrajících pramenů s léčivými účinky. Důkazem jsou již spoustu let fungující polské příhraniční lázně jako Kudowa Zdroj, Polanice Zdroj a Duszniki Zdroj. Také na české straně byly v roce 1818 zřízeny lázně Běloves v Náchodě (ukončena činnost v roce 1996), kde se léčila onemocnění kardiovaskulárního systému či bolestivé stavy pohybového aparátu. V Bělovsi pak byl v roce 2011 znovuobnoven prameník minerální vody Idy. Prameny minerální vody nalezneme také Hronově (minerální voda Hronovka a Regnerka).

Naším cílem bylo alespoň částečně zmapovat drobné praménky a studánky, které mohou potěšit poutníky na cestách krajinou Kladského pomezí. Samostatnou kapitolou jsou pak prameny řek. z nichž na území Kladského pomezí bude asi nejznámější řeka Metuje, pramenící v nadmořské výšce 586 m v Broumovské vrchovině u Hodkovic, západně od Adršpašských skal. Na horním a středním toku vytváří hluboce zaříznutá údolí a dotváří tak neopakovatelným kouzlem celý okolní ráz krajiny.

Každopádně, bez ohledu na skutečnost zda se jedná o malou studánku či pramen potoka nebo větší řeky platí, že je nutné dbát ochrany těchto přírodních zdrojů a snažit se, aby naší činností nebyla kvalita a vydatnost těchto zdrojů vody nijak ohrožena. Kvalitní voda je pak naším cenným bohatstvím, které přispívá k celkové kvalitě místní krajiny a umožňuje tak zachování všech skvostů Kladského pomezí pro další generace.

(text: ing. R. Kejzlar)

Přehled studánek a pramenů v Kladském pomezí