TURISTIKA‎ > ‎

Turistické cíle v Červeném Kostelci

Divadlo J.K.Tyla

přidáno: 14. 10. 2010 3:19, autor: Infocentrum Červený Kostelec   [ aktualizováno 22. 5. 2015 10:14 ]

Divadlo J. K. Tyla v Červeném Kostelci

Kulturní dění v Červeném Kostelci se povětšinou odehrává v Divadle J. K. Tyla. Tato budova je harmonicky začleněna v komplexu budov tzv. Kulturního koutku (školy, divadlo, sokolovna). Prostorné jeviště se zázemím pro herce, moderní osvětlovací a ozvučovací technika, umožňuje i náročnou produkci. Do hlediště se bez přístavků vejde 398 diváků. Kromě hlavního sálu je zde k dispozici tzv. malý sál pro 100 lidí. Je využíván k jednáním spolků, menším kulturním akcím, výročním schůzím atd. Dvě klubovny nad jevištěm využívají ke zkouškám místní herci, při produkcích slouží jako šatny. V přízemí je kavárna Divadlo a apartmá.
 
V budově divadla je možnost pronájmu ubytování. K dispozici je byt se dvěma dvoulůžkovými pokoji, vybavený sociálním zařízením, TV a kuchyňkou. Pronájem ubytování zajišťuje MKS Červený Kostelec, tel. 491 465 919, resp. na e-mailu: mksck@mksck.cz.
Program akcí a případný předprodej vstupenek na akce v Divadle J.K.Tyla naleznete v Kulturním programu nebo v Předprodeji vstupenek:

Stavba nového ochotnického divadla v letech 1924 až 1925 byla pro město důležitou a "ostře sledovanou" akcí. Myšlenka stavby divadelní budovy povstala po požáru hotelu Praha v r. 1910, kde tehdejší ochotníci měli svoji domovskou scénu. Tato myšlenka byla stále živá, až 2. ledna 1921 byl obětavými občany města položen pevný základ ke stavbě divadla. Toho dne bylo na darech naráz vybráno 107.000,- Kč. Na stavbu divadla se i dále skládali jednotlivci, obec, stát, peněžní ústavy, spolky a jiné korporace. Když byla přiměřená finanční částka zabezpečena, byla navštívena některá města, aby byl získán ideální podklad pro budovu, vyhovující po stránce divadelní i estetické. Potom byla vypsána soutěž pro stavební firmy, ze které vyšel vítězně návrh arch. Roberta Dvořáčka z Červeného Kostelce.

Hodnocení budovy krátkou ukázkou z dobových textů: ..."Stavba nového ochotnického divadla rychle spěje k svému pokrytí. Do Vánoc roku 1924 bude budova pokryta a v příštím roce provedeny budou potřebné práce vnitřní a omítka vnější tvrdá, střecha bude kryta červeným eternitem. Vzhledem k pokročilosti stavby stůjž zde popis celé budovy: Délka budovy činí 41,5 m a šířky 27,25 m. Rozdělena jest ve tři části a to suterén, přízemek a poschodí. V suterénu jsou umístěny dvě restaurační místnosti (10,5 m x 5,2 m a 5,5 m x 3,7 m), kuchyně (5,5 m x 4 m) s malou spíží a předsíň, do níž sestupovati se bude po 13 schodech, dále byt pro domovníka o 1 pokoji a kuchyni a 1 pokoj pro restaurant. Vedle je místnost pro ústřední parní topení, orchestr pro 30 až 40 mužů a propadliště (14,9 m x 8,9 m). Do orchestru a propadliště možno sestoupiti z ochozu po 20 schodech aneb přímo zvenčí. Krásně vypravené hlavní schodiště nachází se na východní straně a sestává z 8 schodů. Pak násteduje vestibul, po jehož pravé straně je buffet (3,3 x 4,2 m), po levé šatna (8,2 x 4,2 m). Vestibulem vejdeme do postranní předsíně (foyer 12,9 x 5,4 m), v jejímž průčelí bude umístěna pokladna. Předsíň prodlužuje se po obou stranách v ochozu (2,25 m široké), ze kterých se bude vcházeti do hlediště z každé strany čtyřmi dveřmi. Hlediště jest 12,30 m široké a 13,70 m dlouhé. V něm bude 15 řad po 20 sedadlech (300 míst k sezení). Po stranách sedadel je menší prostora k stání. Hlavní jeviště jest 15 m široké, 9 m hluboké a zadní jeviště 11,6 m široké a 3,2 m hluboké a 7 m vysoké. Po pravé straně jeviště jest spolková místnost (6,3 m x 5 m), po levé straně pak ochoz, z něhož se vchází do šaten (2 místnosti 3 m x 3,60 m). Do šaten ochotnických i spolkových místností vedou též zvláštní dveře zvenčí a není třeba vcházeti vestibulem. Do prvého patra vstupujeme z foyeru vpravo po 23 schodech, z nichž vcházíme do menší předsíně a dvoudřídlovými létacími dveřmi vcházíme do přednáškového sálu, do něhož padá 13 okny z východní strany světlo. Přednáškový sál jest 15,7 m šir. a 10 m hlub. a rozdělí se případně na jižní straně dřevěnou bariérou. Pro případ pořádání plesů v tomto sále umístí se hudba po pravé straně sálu v oddělené místnosti. Na západní straně vcházíme ze sálu na balkon umístěný nad hledištěm. Po pravé i levé straně prostoru jeviště jsou prostranné spolkové místnosti. Nad ochozy bude zřízen dřevobetonový strop, kterýž bude tvořiti současně střechu vodorovnou. Nad hledištěm i jevištěm zřízen bude strop ve způsobu "Štefanova oblouku", jehož železná konstrukce se již hotoví a bude tvořiti velmi vkusný celek s ostatní částí jeviště a hlediště. Hlediště je 9 m vysoké, podlaha jeho jest nakloněna. Pro vhánění čerstvého vzduchu do hlediště je pamatováno zřízením větracích komínů po obou rozích hlediště. Jeviště je od hlediště odděleno nádherným obloukem. Na jeviště ze západní strany zřízeny jsou velké dveře, že je možno dvěma povozy vedle sebe do něho vjeti. Výška budovy rovná se výšce kostelecké věže a s nejvyššího bodu snadno přehlédneme celé Chrby. Na zvětšení hlediště v budoucnosti je též pamatováno a sice bez značnějších nákladů tím, že zřídily by se balkony po stranách hlediště nad nynějšími ochozy a zmenšením přednáškového sálu, takže by divadelní místnosti pojaly na 700 - 1000 osob.Budova tato jest pro svůj účel velmi prakticky a účelně řešena, činí již nyní mohutný dojem a po úplném dokončení bude chloubou a okrasou nejen našeho města, ale i celého širého okolí. Velkolepý tento podnik vyžaduje velkých finančních obětí, ale oběti ty nebudou marné. Je to kulturní podnik zasluhující všeobecné podpory morální a hmotné. Nechť je opravdovým stánkem pokroku!
Otevření nového divadla
Spolek divadelních ochotníků otevřel dne 25. října 1925 slavnostním způsobem své nové divadlo. Pořad: B. Smetana. Předehra k opeře "Libuše". Proslovy: Uvítání p. Ad. Keyzlarem, předsedou spolku, ministr obchodu ing. Lad. Novák, vrchní zem. rada J. Beneš za Ú.M.D.O.Č. (Ústřední Matici Divadelní Obce Čsl.), vrchního insp. drah M. Lederera za Jiráskův divadelní okrsek, starosty města J. Nováka. Přítomni byli z významných osob i vládní rada, přednosta okres. správy polit. Dr. Bayer a předseda okr. správ. komise Vác. Šotola.
K poctě velkých krajanů Mistra Aloise Jiráska a dramatika Karla Čapka sehrána zahajovací představení a to: o 2. hod. odpol. "Lucerna" a o 1/2 8 večer "Loupežník". Ve večerním představení účinkovala jako host vynikající členka Městského divadla Král. Vinohrad v roli Mimi Olga Scheinpflugová. Účast širšího obecenstva byla velmi četná a s potěšením nutno doznati, že vedle četných referátů listů krajinských z okolí vyskytly se i referáty ve všech větších denních listech, ba dokonce i v jednom časopise německém...."


Interiér Divadla Josefa Kajetána Tyla
Ručně malovaná opona z roku 1942 od A Dobeše. Podkladem byl obraz od K. Líbala.
 
 


Budova ZUŠ - vila továrníka Theodora Keyzlara

přidáno: 14. 10. 2010 3:16, autor: Infocentrum Červený Kostelec   [ Aktualizováno 4. 1. 2011 5:34 uživatelem IC Červený Kostelec ]

Budova ZUŠ - vila továrníka Theodora Keyzlara

Architektonicky významnou kubistickou stavbou, zapsanou ve státním seznamu památek okresu Náchod, je budova nynější základní umělecké školy v Nerudově ulici, dříve vila továrníka Theodora Keyzlara. Vila byla projektována akad. arch. Josefem Gočárem, stavbu provedl červenokostelecký stavitel Josef Pitřinec v letech 1923 až 1924. Prostorná hala v přízemí s původním zdobným dřevěným obložením slouží žákům základní umělecké školy jako koncertní síň, v ostatních místnostech jsou učebny jednotlivých uměleckých oborů. V interiérech budovy se natáčely filmy.


Mariánský sloup

přidáno: 14. 10. 2010 3:13, autor: Infocentrum Červený Kostelec   [ Aktualizováno 4. 1. 2011 5:43 uživatelem IC Červený Kostelec ]

Mariánský sloup

V areálu chrámu svatého Jakuba Většího, při komunikaci z náměstí směrem k Náchodu, je umístěn Mariánský sloup. Sloup má v základu třístupňové schodiště do všech čtyř stran, na němž je dvoudílný sokl, dole širší, přecházející třemi profily do užší části nahoře s profily s převislou římsou.
 
Na soklu je postaven válcový, zdola nahoru konicky se zužující, sloup, opatřený dole jednoduchou patkou, nahoře ukončený hlavicí kompozitního slohu. Nahoře je socha Panny Marie, stojící na zeměkouli obtočené hadem. Panna Maria drží v náručí malého Ježíška. Exaltovaný pohyb ve spirále je zdůrazněn bohatou a rozevlátou draperií.
 
Socha je zlacená, kolem hlavy má kruh svatozáře s hvězdičkami rovněž zlacenými. Mariánský sloup je z hrubozrnného pískovce. Tato barokní památka je datována rokem 1724, autor není určen.


Viktorčin hrob

přidáno: 13. 10. 2010 7:14, autor: Infocentrum Červený Kostelec   [ Aktualizováno 4. 1. 2011 5:32 uživatelem IC Červený Kostelec ]

Viktorčin hrob

Po zrušení starého hřbitova u kostela byl roku 1821 vysvěcen hřbitov v bývalé zahradě kupce Františka Vacka. Na něm se pohřbívalo do roku 1868. Dnes je v těchto místech, v zahradě v Dvořáčkově ulici vedoucí od kostela k novému hřbitovu, jen symbolický hrob bláznivé Viktorky, postavy z Babičky Boženy Němcové.
 
Na kovaném kříži je deska s nápisem: Zde odpočívá Viktorka, narozená r. 1792, dcera Antonína Žida z Červené Hory. Zemřela 17. října 1868.
 
Viktorka Židová byla nalezena polomrtvá v malé jeskyňce v dubině

Viktorčin hrob - kde hledat

pod Žernovem a převezena do rodné Červené Hory. Po smrti byla na obecní útraty 19. října 1868 pohřbena do společného hrobu chudých na tehdejším kosteleckém hřbitově, neboť Červená Hora patřila ke zdejší farnosti.
Podle úmrtního listu z 18. října zemřela sešlostí věkem v stáří 76 let.
Viktorčin hrob je pro případné návštěvníky celoročně volně přístupny. Přístup je z Dvořáčkovi ulice vedoucí od kostela (na náměstí) přímo vzhůru ke hřbitovu
(od kostela přes ulici B. Němcové, průchodem mezi budovami vzhůru Dvořáčkovou ulicí, odbočka k symboickému hrobu je po cca 150 m vpravo)
 

Domek Boženy Němcové

přidáno: 22. 9. 2010 6:23, autor: IC Červený Kostelec   [ Aktualizováno 20. 2. 2013 4:16 uživatelem Infocentrum Červený Kostelec ]

Domek Boženy Němcové

Domek spisovatelky Boženy Němcové

V centru města naproti kostelu je Domek Boženy Němcové s expozicí připomínající krátký pobyt spisovatelky v Červeném Kostelci od podzimu 1837 do dubna 1838 a obrazovou minigalerií známého červenokosteleckého malíře Gustava Vacka. Součástí prohlídky Domku Boženy Němcové je i symbolický hrob Viktorky, postavy z Babičky Boženy Němcové, který je umístěn v parčíku za domkem. Hrob je také samostatně přístupný z ulice vedoucí od kostela ke hřbitovu.

Na bývalém domku kupce Augustina Hůlka čp. 127 v ulici Boženy Němcové byla roku 1912 odhalena pamětní deska: V tomto domě bydlela Božena Němcová od měsíce září 1837 do dubna 1838.

Naproti faře byl domek, který se ode všech ostatních lišil čistou úpravou. Celé průčelí bylo bílé jako sníh. U oken byly letní zelené okenice, hlavní dveře a vedle nich jedny od polovice se skleněnými okny byly hnědé. Za sklem těch dveří bylo vidět rozličné věci: kalouny, vřetena, trubku malovanou, dýmky, fíky, míče, strakaté harasky, slovem věci, které svědčiti měly, že tam bydlí kupec. Pak se vyznamenával ještě zídkou, která celou šířkou domku zděna byla a bílými dlaždicemi pokladena. Vybíhala skoro půl sáhu do silnice a ze stran vedly na ní dva stupně. Do tohoto domku, když jsem se po městě ohlédla, vešla jsem." Božena Němcová: Chudí lidé.

24. května 1942 byla v podkroví domku z iniciativy učitele, muzejníka a regionálního spisovatele Josefa Hurdálka péčí městské rady slavnostně otevřena světnička Boženy Němcové. Roku 1962 u příležitosti stého výročí spisovatelčina úmrtí byla světnička nově upravena. Domek ale nebyl v následujících letech soustavně opatrován, chátral a roku 1974 musel být z technických důvodů uzavřen. Jeho stavební obnova byla zdlouhavá a náročná. V interiéru byla instalována nová expozice.
9. 5. 1985 byl opravený Domek Boženy Němcové předán do užívání veřejnosti. Po roce 1989 se rodina Justových-Sirůčkových zřekla restitučního nároku na domek a věnovala ho městu s podmínkou, že bude sloužit památce Boženy Němcové.

Nedílnou součástí nové expozice Domku Boženy Němcové se staly stručné dějiny města Červeného Kostelce zobrazené na čtrnácti panelech ve vstupní místnosti - bývalém kupeckém krámě. Kromě vstupní expozice je domek zcela věnován povídce Chudí lidé. V přízemí procházejí návštěvníci světnicí Hůlkových-Hlouškových a kuchyňkou s kachlovými kamny. Obě místnosti jsou zařízeny dobovým nábytkem, obrázky a předměty i vybavením pro domácí předení lnu. Původním a dobovým nábytkem je vybavena i světnička Boženy Němcové v podkroví. V prostorné předsíni před touto světnicí zobrazil výtvarník expozice Stanislav Kulda na dlouhé nástěnné desce hrdiny povídky Chudí lidé.
 
Region: Červený Kostelec
Kategorie: muzea a galerie
Místo: Červený Kostelec
Adresa: B. Němcové 127, Červený Kostelec 549 41 Informace: Městské kulturní středisko, ulice 5. května 1072, 549 41 Červený Kostelec
Telefon: 491 461 400, 491 465 919
Web: http://www.mks.cervenykostelec.cz
E-mail na správce objektu: mksck@mksck.cz

Informace o místě poskytne: 
IC Červený Kostelec (498 100 657, info@cervenokostelecko.cz)

Otevírací doba:
květen – září úterý – neděle: 9:00–12:00 a 13:00–16:00
V ostatních měsících a hodinách po telefonické dohodě.

Hřbitov s kaplí sv. Cyrila a Metoděje

přidáno: 22. 9. 2010 6:22, autor: IC Červený Kostelec   [ aktualizováno 4. 1. 2011 5:48 ]

Hřbitov s kaplí sv. Cyrila a Metoděje

Pravidelní i náhodní návštěvníci červenokosteleckého hřbitova se shodují v tom, že tento hřbitov je jedním z nejkrásnějších v republice. Svojí polohou na vrcholku návrší Chrby, nedaleko městského centra, i úpravou s množstvím zeleně je volným pokračováním Smetanových sadů. Množství hrobů s pietně udržovanou květinovou výzdobou je uvedeno pomníky a pomníčky s četnými plastikami, reliéfy a sochařskými pracemi. K věčnému odpočinku je zde uloženo množství významných rodáků a osobností města.

Tento hřbitov je již třetím známým místem posledního odpočinku občanů Kostelce. Původní hřbitov obklopoval chrám sv. Jakuba Většího a zasahoval do dnešního náměstí. Hroby se zde nalézaly ještě roku 1840, kdy byl již dávno používán hřbitov druhý, na Vackově louce pod dnešním hřbitovem. Druhý hřbitov byl používán do roku 1870, přestože již roku 1862 byl z popudu faráře Františka Kernera položen základní kámen ke kapli sv. Cyrila a Metoděje na Chrbech a současně zde bylo započato se stavbou v pořadí již třetího kosteleckého hřbitova. Hřbitov byl roku 1863 vysvěcen hradeckým biskupem Karlem Hanlem.

V roce 2005 byla kompletně rekonstruována hřbitovní kaple, křížová cesta a dláždění hlavní cesty, vybudováno nové osvětlení a v urnovém háji nové kolumbárium a rozptylová loučka.

Hřbitovní kaple
Hřbitovní kaple sv. Cyrila a Metoděje byla dostavěna a vysvěcena roku 1865. Interiér kaple zdobí dva obrazy kosteleckého rodáka, akad. malíře Gustava Vacka: Bolestná Panna Marie na oltáři a Panna Marie s Ježíškem ve slávě při vchodu do kaple. Zajímavostí jistě jsou i varhany z roku 1873, které po nedávné opravě a doplnění rejstříkové dispozice, mohou být využívány nejen k liturgickým účelům, ale i jako koncertní nástroj.

Křížová cesta
Při cestě od brány ke kapli je čtrnáct zastavení křížové cesty od V. Střihavky z roku 1875.

Umělecky cenné náhrobky
Návštěvník červenokosteleckého hřbitova by neměl při své procházce přehlédnout některé, zvlášť umělecky cenné, náhrobky. Vpravo od kaple při hlavní cestě k obřadní síni je hrob Antonína Matýse se sochou Krista od Břetislava Kafky. V pravé zadní (severní) části hřbitova je několik hrobů s uměleckými náhrobky. Při hřbitovní zdi je štukatérsky provedená plastika Memento, na vedlejším hrobě je pískovcová plastika Raněný od sochaře Špatenky z Trutnova. O jednu cestu blíž ke středu hřbitova jsou vedle sebe dva náhrobky - pískovcová socha Smutek od sochařů Veise a Deyla z Hořic a pískovcová plastika Horníci od týchž sochařů. Na mnohých náhrobcích jsou umělecky zdařilé drobné plastiky a rytiny vyjadřující život, profesi či podobu zesnulého. Všechny projevy úcty a vděku k zesnulým svědčí o kulturnosti, víře a lásce našich občanů a zanechají v každém návštěvníkovi hřbitova hluboký dojem.

Hroby významných osobností

Augustin Purm
U obvodové zdi na levé straně staré části hřbitova je hrob učitele Boženy Němcové, Augustina Purma (*28. 8. 1800 - 5. 6. 1875) a jeho ženy, učitelky Otylie Purmové, rozené Rudlové. Boženu Němcovou učil nejprve jako učitelský pomocník v České Skalici, později jako učitel ve Chvalkovicích. V Kostelci ho Božena Němcová zastala, když zastupoval svého tchána Aloise Rudla.

Ota Rubáček
Vlevo při hlavní cestě od vchodu ke kapli byl v květnu 1945 pohřben hrdina z pražských barikád Ota Rubáček (*27. 4. 1915 - 6. 5. 1945).

Bohumil Kulíř
Před kaplí, vlevo od hlavní cesty, je hrob ředitele měšťanské školy Bohumila Kulíře, významného regionálního autora literárních a historických studií (*14. 11. 1878 - 18. 3. 1950).

Hrob ruského vojáka
Vlevo při hlavní cestě přímo pod kaplí je hrob ruského vojáka padlého při osvobozování našeho kraje. Jméno není uvedeno a na tomto místě uctívána památka všech vojáků Rudé armády, kteří položili životy za osvobození naší vlasti.

Hrob duchovních správců kostelecké farnosti
V ose hlavní cesty před kaplí je hrob duchovních správců kostelecké farnosti s pseudokorintským sloupem nesoucím kříž s Kristem. Jsou zde pochováni:

P. František Kerner (* 4. 2. 1794 - 9. 1. 1876) narodil se v Rychnově nad Kněžnou. V Kostelci byl farářem v letech 1839 - 1876. Roku 1861 inicioval založení nového hřbitova.
P. Vincenc Dvořáček (*22. 11. 1826 - 12. 11. 1903) byl v Červeném Kostelci kaplanem do roku 1853 a farářem od roku 1876.
P. Karel Bauch (*27. 1. 1856 - 21. 6. 1934) byl v Červeném Kostelci děkanem v letech 1904 - 1934.
P. Jaroslav Žďárek (*12. 2. 1873 - 5. 11. 1948) byl v Červeném Kostelci děkanem v letech 1935 - 1948.
Msgre Jan Řezníček (* 9. 1. 1875 - 19. 12. 1947) působil v Červeném Kostelci jako katecheta v letech 1908 - 1935.

Nejhonosnější pomník
Nejhonosnějším pomníkem staré části hřbitova je vpravo pod kaplí náhrobek patřící Petru Hůlkovi a jeho rodině. Petr Hůlek byl bohatý pláteník a faktor z Horních Rybníků-Čertoviny. Bohatě figurálně zdobený pískovcový náhrobek Snímání z kříže dala zhotovit jeho choť. Jeho životní osudy zachytil Josef Hurdálek v románu Pavel Hoňka.

František Šupich, Áda Šupich
Vlevo od kaple (při pohledu od hlavní brány) je hrob nejstaršího kosteleckého lékaře Františka Šupicha (*15. 10. 1810 - 2. 12. 1889), kterého portrétoval Gustav Vacek, a věhlasného hudebního skladatele a kapelníka Ády Šupicha.

František Karel Zachoval
Vlevo od kaple, hned při cestě, je hrob redaktora Náchodských listů Františka Karla Zachovala (*30. 3. 1882 - 28. 5. 1976). Náhrobní kámen zdobí busta zemřelého. V Červeném Kostelci sice nebydlel, ale byl zde častým hostem u syna a přátel.

Vojáci z prusko-rakouské války 1866
K nejstarším hrobům hřbitova patří hrob čtyř rakouských a pěti pruských vojáků z války roku 1866. Byli sem svezeni z okolí nebo zemřeli v místních lazaretech. V roce 2001 byl pomník restaurován členy šermířské skupiny Manové Přemysla Otakara z Červeného Kostelce pod odborným dohledem člena Komitétu pro údržbu památek z roku 1866, slavnostně vysvěcen a předán městu.

Josef Krušina
Vpravo od kaple je hrob ředitele školy Josefa Krušiny (*24. 7. 1847 - 9. 9. 1927).

Gustav Vacek
Vpravo od kaple je pochován akademický malíř Gustav Vacek (*21. 8. 1821 - 1. 10. 1894), vrstevník Boženy Němcové, malíř oltářních obrazů i dvorní malíř posledních Habsburků.

Břetislav Kafka
Vpravo od kaple je místo posledního odpočinku červenokosteleckého řezbáře a sochaře Břetislava Kafky (*14. 5. 1891 - 27. 8. 1967), badatele v oboru psychotroniky a autora psychotronických děl.

Josef Hurdálek
Vpravo od kaple je hrob učitele Josefa Hurdálka (*1. 7. 1885 - 21. 9. 1944), spisovatele a historika Červenokostelecka, kronikáře města, kustoda bývalého městského muzea a redaktora časopisu Od kladského pomezí.

František Jiroušek
V pravé novější části hřbitova při cestě k obřadní síni je hrob Františka Jirouška z Končin. Byl zastřelen německým vojákem 7. května 1945 na Končinách.

Jan Kratochvíl
V pravé novější části hřbitova nedaleko obřadní síně je hrob velitele československého armádního sboru v Sovětském svazu, armádního generála Jana Kratochvíla, rodáka z Horní Radechové. Anabáze jeho vojenského života byla mnohokrát publikována. Jan Kratochvíl zemřel 15. 3. 1975 v Červeném Kostelci jako generál na odpočinku.

Jindřich Křeček-Jituš
V nejsevernější části hřbitova, v urnovém háji, je uložena schránka s ostatky výtvarníka Jindřicha Křečka (*7. 3. 1909 - 4. 2. 1979). Kromě kreseb a obrazů z našeho kraje je znám jako zahraniční voják a zpravodaj z druhé světové války. V jeho pozůstalosti je mnoho kresebných a písemných dokladů jeho dlouhé válečné cesty v řadách československých zahraničních jednotek.

Miloslava Maudrová
V urnovém háji, hned za vstupní branou, je po pravé straně hlavní pěšiny uložena urna s ostatky Miloslavy Maudrové, vnučky Boženy Němcové (*30. 5. 1878 - 30. 5. 1968). Urna byla na červenokosteleckém hřbitově uložena na přání zesnulé.

Martin Růžek
18. prosince 1995 zemřel v Praze velký český herec Martin Růžek. V Červeném Kostelci se narodil 23. 9. 1918. Urna s jeho ostatky byla do rodiště převezena 18. 5. 1996, aby zde dohrál svou roli nejdelší - věčný spánek.

Sousoší Kalvárie

přidáno: 22. 9. 2010 6:20, autor: IC Červený Kostelec   [ aktualizováno 4. 1. 2011 5:50 ]

Sousoší Kalvárie

V areálu chrámu svatého Jakuba Většího, při komunikaci z náměstí směrem k Náchodu, je umístěno sousoší Kalvárie.
 
Na čtyřdílném schodištním základu je masivní sokl, na něm je horní sokl opatřený po stranách ozdobnými volutami. Sokl je ukončen profilovanou římsou. Na vyvýšeném podstavci je kříž s ukřižovaným Kristem, dole po stranách kříže jsou dvě menší plastiky, vlevo Panny Marie Bolestné a vpravo svatého Jana Evangelisty.
 
Obě sochy v mírně spirálovitém pohybu vzhlížejí vzhůru ke kříži. U paty kříže je plastika lebky. Sousoší z hrubozrnného pískovce vzniklo v polovině 18. století, pravděpodobně o něco později než Mariánský sloup. Autor není dosud znám.

Kostel sv. Jakuba Většího

přidáno: 22. 9. 2010 6:19, autor: IC Červený Kostelec   [ aktualizováno 4. 1. 2011 5:54 ]

Kostel sv. Jakuba Většího

Kostel sv. Jakuba Většího, původně gotická stavba ze 14. století, je připomínán jako farní již roku 1362. V 17. století patřil přechodně k Náchodu, po roce 1709 byl opět farní. Roku 1591 byl zničen při požáru městečka, obnoven byl až roku 1668. V letech 1744 až 54 ho patrně v úzké spolupráci s Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem přestavěl na náklad Octavia Piccolominiho v barokním slohu královehradecký stavitel František Kermer (1710 - 86). Kostel byl vystavěn proti původnímu plánu s kratší lodí.

Kostel je jednolodní s bohatě zdobeným průčelím se sochou sv. Jakuba Většího ve vysokém štítu nad tympanonem. K hlavnímu vchodu v průčelí vede široké kamenné schodiště s dvěma pískovcovými plastikami, sv. Václavem (1929) a sv. Ludmilou (1933). Obě plastiky jsou dílem červenokosteleckého řezbáře a sochaře Břetislava Kafky. Dientzenhofer měl v úmyslu zdůraznit bohatě zdobené průčelí kostela dvěma vysokými barokními věžemi postavenými mimo kostelní budovu. K oběma věžím byly položeny základy, ale dostavěna byla pouze jedna. Vysoká samostatná věž slouží jako zvonice. Při požáru Kostelce v roce 1831 byla věž značně poškozena, proto byla snížena a provizorně zastřešena jednoduchou stanovou střechou. Teprve v letech 1939 - 40 byla věž dostavěna do původní výše a stanová střecha nahrazena podle návrhu stavitele Josefa Vejra a ing. arch. Aleše Pitřince cibulovitou pseudobarokní bání. Na všech čtyřech stranách věže byly obnoveny ciferníky. Dnešní elektrický hodinový stroj je v pořadí již šestý a na věž ho v roce 1988 vsadil Okresní průmyslový podnik ve Vyškově. Tato věž slouží jako zvonice. Do roku 1931 v ní viselo pět zvonů. Za první světové války byly zvony sňaty a odevzdány pro vojenské účely. Také na počátk
u druhé světové války byly všechny tři nové zvony - Ivan, Jakub a Jan - odvezeny a rozlity. Současné zvony, odlité podle dochovaných forem v Kovolisu v České u Brna, byly na věž osazeny 7. 3. 1959 za působení duchovního správce Aloise Vorala. Druhá plánovaná samostatná věž zůstala nedostavěna a jsou v ní uloženy kosti z původního hřbitova u kostela.

Vnitřní výzdoba kostela není důsledně barokní. Pseudorenezanční hlavní oltář je z roku 1906, portálové sochařské oltáře sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie jsou v barokním stylu, kazatelna (kolem r. 1760) má rokajovou výzdobu, křížová cesta je z roku 1905. Z vnitřního vybavení je nejcennější cínová křtitelnice z roku 1555.

Červenokostelecká radnice

přidáno: 22. 9. 2010 6:19, autor: IC Červený Kostelec   [ aktualizováno 4. 1. 2011 5:57 ]

Červenokostelecká radnice

Přízemní kamenný dům rychtáře Stříhavky čp. 10 dal nový majitel, faktor David Vikolčil, roku 1819 o jedno patro zvýšit a zastřešit mansardovou střechou krytou šindelem. V poschodí si zřídil přepychový byt, v přízemí bohatý plátenický obchod po vzoru kanafasových magnátů Machů. Nad poměry žijící faktorská rodina Vikolčilova přivedla však obchod k bankrotu a dům se stal roku 1835 majetkem věřitele Františka Bureše.
 
Roku 1842 ho koupil největší kostelecký obchodník František Kozel. Po jeho úpadku získala bývalou rychtu roku 1882 v dražbě kostelecká obec. Střecha byla pokryta břidlicí a budova byla do konce druhé světové války a krátce po ní městskou radnicí. Roku 1989 byla opravena fasáda podle návrhu konz
ervátora Roberta Řemínka.
 
Po generální rekonstrukci budovy v původním novobarokním slohu, ukončené roku 1994, se do budovy vrátily kanceláře starosty, místostarosty a tajemníka městského úřadu. V přízemí je odbor výstavby a zasedací místnost.

Socha sv. Ludmily

přidáno: 22. 9. 2010 6:10, autor: IC Červený Kostelec   [ aktualizováno 4. 1. 2011 6:00 ]

Socha sv. Ludmily

Socha svaté Ludmily stojí na levé straně schodiště před hlavním vchodem do chrámu svatého Jakuba Většího na náměstí. Na vyvýšeném soklu čtvercového půdorysu, dole s patkou a nahoře s profilovanou římsou, je v nadživotní velikosti socha sv. Ludmily. Těžiště sochy spočívá na pravé noze, levá noha je nakročena. Ruce spočívají na hrudi a drží květiny. Na hlavě světice je koruna se závojem, celé tělo je zahaleno v bohaté drapérii. Na přední straně soklu je vytesán nápis: "Svatá Ludmilo, vychovatelko svatého Václava, pros za nás! 921 - 1933". Na zadní straně soklu je vyryto: "V jubilejním roce naší spásy devatenáctisetletém".

Sokl i socha jsou provedeny z hořického pískovce. Autorem byl červenokostelecký sochař Břetislav Kafka, majitel řezbářské a kamenosochařské dílny.

V měsících srpnu a září 1933 prováděl místní sochař Břetislav Kafka sochu sv. Ludmily před hlavním vchodem do chrámu sv. Jakuba, vedle dříve již postavené sochy sv. Václava. Svěcení této sochy bylo provedeno slavnostním způsobem dne 28. září 1933. Výška sochy samotné činí 2,20 metru, podstavec má výšku rovněž 2,20 metru, důkladný betonový podklad v zemi má hloubku 4 m. Cena celé sochy včetně betonového podkladu činí 25.000,- Kč. Částka tato byla uhrazena sbírkami. Socha má podobu starší ženy v řasnatém rouchu, na hlavě m

á korunu a v ruce knihu.

 

 

 


1-10 of 11