Hřbitov s kaplí sv. Cyrila a Metoděje

Pravidelní i náhodní návštěvníci červenokosteleckého hřbitova se shodují v tom, že tento hřbitov je jedním z nejkrásnějších v republice. Svojí polohou na vrcholku návrší Chrby, nedaleko městského centra, i úpravou s množstvím zeleně je volným pokračováním Smetanových sadů. Množství hrobů s pietně udržovanou květinovou výzdobou je uvedeno pomníky a pomníčky s četnými plastikami, reliéfy a sochařskými pracemi. K věčnému odpočinku je zde uloženo množství významných rodáků a osobností města.

Tento hřbitov je již třetím známým místem posledního odpočinku občanů Kostelce. Původní hřbitov obklopoval chrám sv. Jakuba Většího a zasahoval do dnešního náměstí. Hroby se zde nalézaly ještě roku 1840, kdy byl již dávno používán hřbitov druhý, na Vackově louce pod dnešním hřbitovem. Druhý hřbitov byl používán do roku 1870, přestože již roku 1862 byl z popudu faráře Františka Kernera položen základní kámen ke kapli sv. Cyrila a Metoděje na Chrbech a současně zde bylo započato se stavbou v pořadí již třetího kosteleckého hřbitova. Hřbitov byl roku 1863 vysvěcen hradeckým biskupem Karlem Hanlem.

V roce 2005 byla kompletně rekonstruována hřbitovní kaple, křížová cesta a dláždění hlavní cesty, vybudováno nové osvětlení a v urnovém háji nové kolumbárium a rozptylová loučka.

Hřbitovní kaple
Hřbitovní kaple sv. Cyrila a Metoděje byla dostavěna a vysvěcena roku 1865. Interiér kaple zdobí dva obrazy kosteleckého rodáka, akad. malíře Gustava Vacka: Bolestná Panna Marie na oltáři a Panna Marie s Ježíškem ve slávě při vchodu do kaple. Zajímavostí jistě jsou i varhany z roku 1873, které po nedávné opravě a doplnění rejstříkové dispozice, mohou být využívány nejen k liturgickým účelům, ale i jako koncertní nástroj.

Křížová cesta
Při cestě od brány ke kapli je čtrnáct zastavení křížové cesty od V. Střihavky z roku 1875.

Umělecky cenné náhrobky
Návštěvník červenokosteleckého hřbitova by neměl při své procházce přehlédnout některé, zvlášť umělecky cenné, náhrobky. Vpravo od kaple při hlavní cestě k obřadní síni je hrob Antonína Matýse se sochou Krista od Břetislava Kafky. V pravé zadní (severní) části hřbitova je několik hrobů s uměleckými náhrobky. Při hřbitovní zdi je štukatérsky provedená plastika Memento, na vedlejším hrobě je pískovcová plastika Raněný od sochaře Špatenky z Trutnova. O jednu cestu blíž ke středu hřbitova jsou vedle sebe dva náhrobky - pískovcová socha Smutek od sochařů Veise a Deyla z Hořic a pískovcová plastika Horníci od týchž sochařů. Na mnohých náhrobcích jsou umělecky zdařilé drobné plastiky a rytiny vyjadřující život, profesi či podobu zesnulého. Všechny projevy úcty a vděku k zesnulým svědčí o kulturnosti, víře a lásce našich občanů a zanechají v každém návštěvníkovi hřbitova hluboký dojem.

Hroby významných osobností

Augustin Purm
U obvodové zdi na levé straně staré části hřbitova je hrob učitele Boženy Němcové, Augustina Purma (*28. 8. 1800 - 5. 6. 1875) a jeho ženy, učitelky Otylie Purmové, rozené Rudlové. Boženu Němcovou učil nejprve jako učitelský pomocník v České Skalici, později jako učitel ve Chvalkovicích. V Kostelci ho Božena Němcová zastala, když zastupoval svého tchána Aloise Rudla.

Ota Rubáček
Vlevo při hlavní cestě od vchodu ke kapli byl v květnu 1945 pohřben hrdina z pražských barikád Ota Rubáček (*27. 4. 1915 - 6. 5. 1945).

Bohumil Kulíř
Před kaplí, vlevo od hlavní cesty, je hrob ředitele měšťanské školy Bohumila Kulíře, významného regionálního autora literárních a historických studií (*14. 11. 1878 - 18. 3. 1950).

Hrob ruského vojáka
Vlevo při hlavní cestě přímo pod kaplí je hrob ruského vojáka padlého při osvobozování našeho kraje. Jméno není uvedeno a na tomto místě uctívána památka všech vojáků Rudé armády, kteří položili životy za osvobození naší vlasti.

Hrob duchovních správců kostelecké farnosti
V ose hlavní cesty před kaplí je hrob duchovních správců kostelecké farnosti s pseudokorintským sloupem nesoucím kříž s Kristem. Jsou zde pochováni:

P. František Kerner (* 4. 2. 1794 - 9. 1. 1876) narodil se v Rychnově nad Kněžnou. V Kostelci byl farářem v letech 1839 - 1876. Roku 1861 inicioval založení nového hřbitova.
P. Vincenc Dvořáček (*22. 11. 1826 - 12. 11. 1903) byl v Červeném Kostelci kaplanem do roku 1853 a farářem od roku 1876.
P. Karel Bauch (*27. 1. 1856 - 21. 6. 1934) byl v Červeném Kostelci děkanem v letech 1904 - 1934.
P. Jaroslav Žďárek (*12. 2. 1873 - 5. 11. 1948) byl v Červeném Kostelci děkanem v letech 1935 - 1948.
Msgre Jan Řezníček (* 9. 1. 1875 - 19. 12. 1947) působil v Červeném Kostelci jako katecheta v letech 1908 - 1935.

Nejhonosnější pomník
Nejhonosnějším pomníkem staré části hřbitova je vpravo pod kaplí náhrobek patřící Petru Hůlkovi a jeho rodině. Petr Hůlek byl bohatý pláteník a faktor z Horních Rybníků-Čertoviny. Bohatě figurálně zdobený pískovcový náhrobek Snímání z kříže dala zhotovit jeho choť. Jeho životní osudy zachytil Josef Hurdálek v románu Pavel Hoňka.

František Šupich, Áda Šupich
Vlevo od kaple (při pohledu od hlavní brány) je hrob nejstaršího kosteleckého lékaře Františka Šupicha (*15. 10. 1810 - 2. 12. 1889), kterého portrétoval Gustav Vacek, a věhlasného hudebního skladatele a kapelníka Ády Šupicha.

František Karel Zachoval
Vlevo od kaple, hned při cestě, je hrob redaktora Náchodských listů Františka Karla Zachovala (*30. 3. 1882 - 28. 5. 1976). Náhrobní kámen zdobí busta zemřelého. V Červeném Kostelci sice nebydlel, ale byl zde častým hostem u syna a přátel.

Vojáci z prusko-rakouské války 1866
K nejstarším hrobům hřbitova patří hrob čtyř rakouských a pěti pruských vojáků z války roku 1866. Byli sem svezeni z okolí nebo zemřeli v místních lazaretech. V roce 2001 byl pomník restaurován členy šermířské skupiny Manové Přemysla Otakara z Červeného Kostelce pod odborným dohledem člena Komitétu pro údržbu památek z roku 1866, slavnostně vysvěcen a předán městu.

Josef Krušina
Vpravo od kaple je hrob ředitele školy Josefa Krušiny (*24. 7. 1847 - 9. 9. 1927).

Gustav Vacek
Vpravo od kaple je pochován akademický malíř Gustav Vacek (*21. 8. 1821 - 1. 10. 1894), vrstevník Boženy Němcové, malíř oltářních obrazů i dvorní malíř posledních Habsburků.

Břetislav Kafka
Vpravo od kaple je místo posledního odpočinku červenokosteleckého řezbáře a sochaře Břetislava Kafky (*14. 5. 1891 - 27. 8. 1967), badatele v oboru psychotroniky a autora psychotronických děl.

Josef Hurdálek
Vpravo od kaple je hrob učitele Josefa Hurdálka (*1. 7. 1885 - 21. 9. 1944), spisovatele a historika Červenokostelecka, kronikáře města, kustoda bývalého městského muzea a redaktora časopisu Od kladského pomezí.

František Jiroušek
V pravé novější části hřbitova při cestě k obřadní síni je hrob Františka Jirouška z Končin. Byl zastřelen německým vojákem 7. května 1945 na Končinách.

Jan Kratochvíl
V pravé novější části hřbitova nedaleko obřadní síně je hrob velitele československého armádního sboru v Sovětském svazu, armádního generála Jana Kratochvíla, rodáka z Horní Radechové. Anabáze jeho vojenského života byla mnohokrát publikována. Jan Kratochvíl zemřel 15. 3. 1975 v Červeném Kostelci jako generál na odpočinku.

Jindřich Křeček-Jituš
V nejsevernější části hřbitova, v urnovém háji, je uložena schránka s ostatky výtvarníka Jindřicha Křečka (*7. 3. 1909 - 4. 2. 1979). Kromě kreseb a obrazů z našeho kraje je znám jako zahraniční voják a zpravodaj z druhé světové války. V jeho pozůstalosti je mnoho kresebných a písemných dokladů jeho dlouhé válečné cesty v řadách československých zahraničních jednotek.

Miloslava Maudrová
V urnovém háji, hned za vstupní branou, je po pravé straně hlavní pěšiny uložena urna s ostatky Miloslavy Maudrové, vnučky Boženy Němcové (*30. 5. 1878 - 30. 5. 1968). Urna byla na červenokosteleckém hřbitově uložena na přání zesnulé.

Martin Růžek
18. prosince 1995 zemřel v Praze velký český herec Martin Růžek. V Červeném Kostelci se narodil 23. 9. 1918. Urna s jeho ostatky byla do rodiště převezena 18. 5. 1996, aby zde dohrál svou roli nejdelší - věčný spánek.